 |
| Já (vpravo) a Michal Čepelka, foto ilustrační, Klára Jandová |
Počínaje letošním březnem jsem se rozhodl dostát svému slovu, přestat kopat do zadku broumovské muzikanty a sám jim jít příkladem. Od té doby vystupuju jako Anthropoid, metalový písničkář. Do dnešního dne mám za sebou už devět vystoupení, vesměs v okolí Broumova, ale hrál jsem i v Praze pár kroků od „pekelné kuchyně,“ (rozumějte ministerstva financí) a před několika dny v Hradci Králové. Nebudu lhát, dosud žádné vystoupení se mi vůbec nepovedlo podle mých představ a ani to hradecké bohužel nebylo výjimkou.
Dva mí staří známí, Dan Bejšovec a Michal Čepelka, byli tak laskaví a umožnili mi si zahrát v hradeckém klubu „Čtyřka.“ Věci nabraly spád. S tamním dramaturgem Petrem jsme se domluvili velmi rychle. Konečné datum jsme měsíc předem stanovili na 8. prosince. Pak už zbývalo jen s drobným příspěvkem Rosti Krámského připravit plakát a jeden výlisek demáče a vytrvale agitovat, aby vůbec nějaké lidstvo přišlo.
Ve Čtyřce jsem strašil už od 18:00, abychom s „Bejšou“ všechno stihli včas nazvučit a osvětlit. Na problém jsem narazil záhy. Poněvadž pro mě jako neřidiče a ještě k tomu bez vozu je docela těžké aparát kamkoliv přepravovat, docela rád jsem se spolehl na erární klubový aparát, „Maršálek“ (Marshall) o 75W výkonu. Jak jsem však zjistil až na místě, byl určený pro elektroakustické kytary, zkrátka nezkresloval. Nezbývalo, než se spolehnout na zkreslující efekt. I tak výsledek zněl jedním slovem příšerně.
Tím výčet katastrof zdaleka neskončil. Začátek koncertu jsem plánoval na 20:00, ale poněvadž jsem chtěl mít co největší obecenstvo a lidé, na které jsem spoléhal, že s sebou přivedou ještě další jedince, začátek jsem k nelibosti části hostů pozdržel o dvacet minut.
Nakonec se nám v koncertním salónku sešlo mezi deseti až patnácti dušemi. Začal jsem materiálem z Enneagramu. Dost jsem bojoval s mikrofonem. Žádný doma nemám, takže mi leckdy nebylo vůbec rozumět a když k tomu připočtu prsty, které mi vypovídaly službu, díky čemuž jsem mrvil jednu skladbu za druhou, nezastírám, že se mi chvílemi chtělo zdrhnout. Bylo mi těch lidí líto. Aspoň v promluvách mezi písněmi jsem se snažil situaci zachránit.
Zbytek koncertu jsem zahájil tím, co se na Enneagram nevešlo a doplnil to staršími kusy a skladbami z připravovaného dema Urbi et Orbi. Až v samém závěru jsem si byl jistý a řekl bych, že to obecenstvo poznalo. Vlastní křest už proběhl ve velmi přátelské a neformální atmosféře. Demo nakonec v soutěži vyhrál Pavel Svoboda. Obecenstvo se tvářilo spokojeně a na vstupném to bylo znát. Odečtu-li naši, moji a Míšinu skrovnou útratu (57 Kč), vydělal jsem 328 Kč.
Celkově vzato byl tento večer doslova muzikantským debaklem. Nic se mi nedařilo podle mých představ, ale potěšila mě zpětná vazba publika. Už kvůli nim se sem, snad v červnu příštího apokalyptického roku, vrátím, abych si napravil pověst. Pevně věřím tomu, že do té doby ještě nějaký ten (o dost lepší) koncert odehraju.
Seznam skladeb
Enneagram
Šest ráno
Ženatý se závazky
Co kdyby
Litanie
Začíná hon
Hradecké MHD
Urbi et Orbi
Elegie páteční noci
Mateřídouška
Do zbraně
Indiánský žalozpěv
Instrumentální skladby
Čangovo jitro
Ecce Terria
Přídavek
Začíná hon
Žádné komentáře:
Okomentovat