Ti, kteří mě dobře znají a žijí v Broumově, vám jistě potvrdí, že o Agentuře pro rozvoj Broumovska (APRB) nemám nejlepší mínění, nicméně jestli něco APRB rozhodně upřít nemůžu, jsou to velký podíl na zviditelnění Broumovska ve světě (rozumějte za hřebeny Broumovských stěn) a dobré nápady, ačkoliv jejich provedení zpravidla dost pokulhává. Nejinak tomu bylo i v případě Farmářských trhů, ale k tomu se ještě dostanu. Teď mi dovolte se s Vámi podělit o pár úvodních slov.
Ano, i já jsem z těch, kteří pod vlivem televizních pořadů se Zdeňkem Pohlreichem začali víc přemýšlet nad tím, co denně prohánějí svými útrobami. Proto mě představa toho, že fenomén farmářských trhů konečně pronikl i za hřebeny Broumovských stěn samozřejmě nadchla. Bohužel po patnácti minutách strávených v klášterní zahradě mé nadšení opadlo.
Napočítal jsem tam deset stánků, z toho ve dvou se točilo pivo a v jednom smažily bramboráky a klobásy. To by samo o sobě vůbec nevadilo, kdyby se ovšem klobásy a bramboráky nápadně nepodobaly tomu, co je běžně k mání v nedalekém Lidlu nebo vzdálenějším Penny Marketu. Jistě, strouhat pro tolik lidí brambory není sranda, ale když si člověk jednou zamluví stánek na farmářském trhu, znamená to jisté závazky, nemluvě o tom, že rozhodně není košér balamutit zákazníky vymyšlenými krajovými specialitami a nedát jim ochutnat opravdovou cmundu po Kaplicku, kramflek, škubánek, nebo docela obyčejné brambory s tvarohem.
Další věc, která mě zarazila, byl stánky Dřevotermu, obchodu se zdravou výživou, polické pekárny a polských květinářů. Do pr ... kenný ohrady! Když už to jsou jednou farmářské trhy, měli by tu prodávat hlavně farmáři! Nic proti dotčeným prodejcům nemám, připouštím, že mě část jejich nabídky opravdu zaujala, ale tady nemají, co dělat. Přijde Vám přirozené prodávat čisté ovocné džusy, byť by byly sebelepší, na farmářském trhu, přestože pocházejí z Noveho Sadu a ne z Machova? Kdyby aspoň ti květináři místo květin prodávaly bylinky, mělo by jejich zdejší působení opodstatnění.
Dílo zkázy dokonal s většími či menšími přestávkami hrající životem unavený heligonkář, p. Kohl prodávající štěstíčka a vedle těch dvou bytostí ovce v těsných výbězích. Kdyby aspoň p. Kohlovi nějaký dobrý soucitný světský půjčil cvičeného papouška, který by tahal štěstíčka z pytlíku, nepůsobilo by to celé tak uměle.
Co říct nakonec potom, co jsem pohaněl tvrdou práci tolika obětavých lidí? Ne, nedělám si srandu. Jako pořadatel s pětiletou praxí vím, že něco takového jako jsou farmářské trhy nemůže vzniknout jen tak samo od sebe. Poradil bych jim jediné. Nepronajímat stánek každému trhovci, který se jim namane a přejmenovat Farmářské trhy na Trh regionálních potravin. Jistě, postrádá to potřebný venkovský odér, ale odpadá tak riziko toho, že se do nebohé Agentury bude navážet další rozhněvaný mladý blogger.
Na APRB jsem vždycky oceňoval, že aspoň rámcově návštěvníky svých podniků zušlechťuje a ctí zvláštnosti broumovského výběžku, například koncerty vážné a duchovní hudby v tzv. broumovské skupině kostelů, a byl bych rád, kdyby se toho držela, dál to rozvíjela a nenechala se zvyklat pomíjivými a leckdy hloupými módními trendy, jak tomu bylo v případě nočních strašidelných prohlídek zahrady a kláštera. Ano, uvědomuju si, že to znamená vystavit se riziku nižší návštěvnosti. Myslím, že APRB se svým finančním zázemím něco takového může ustát, narozdíl od jiných menších kulturních institucí na Broumovsku, zasloužit se o skutečný rozvoj Broumovska a věnovat se kultuře v jejím původním slova smyslu, tedy obdělávání, zúrodňování a potažmo zušlechťování. Zůstat na půl cesty a snažit se všem zavděčit znamená pokojně se zařadit ty bez tváře, kteří se potácejí od debaklu k debaklu. Věřím, že mezi takové ctižádostivá APRB rozhodně patřit nechce.
Žádné komentáře:
Okomentovat