Pokud čtete tyto řádky, pak se mi zcela jistě podařilo upoutat Vaši pozornost. Proč to? Poněvadž dnes bych Vám rád pověděl něco o tom, kterak se mi zhnusil jeden, spíš menšinový, světonázor.
Celé to začalo ... no vlastně těžko říct kdy, poněvadž počátky mého odporu k zvrácenému pentagramu vskutku mají hluboké kořeny a pokud mám vzpomínat alespoň trochu na úrovni, tzn. nezaujatě, musím vzpomenout i své přátele a známé z „gangu protestantů“ (královehradecké Sdružení pro Krista, pozn. aut.) a v neposlední své dva spolubydlící z kolejí, katolíky.
Skutečně by mě mrzelo, kdybyste si mě teď zařadili od zástupu religiózních maniaků, hned vedle A. J. Maggotta z Tuctu špinavců, protože tomu tak opravdu není. Po dvou letech ve společnosti Lidu Starého zákona (další příspěvek, který Vám důrazně doporučuji si přečíst, pozn. aut.) a soužití s dvěma praktikujícím katolíky jsem si sice musel poopravit své názory na organizované náboženství, ale ještě jsem neuvěřil.
Do budoucna toto „nebezpečí“ sice úplně vyloučit nemůžu - inu každý, i metalista má právo na omyl - nicméně Vás mohu ujistit, že stále! vyčkávám v pozici „Zacheus,“ vše z povzdálí sleduju a ve „správnou! chvíli“ se nechám oslovit. Pokud jste tenhle ten žertík nepochopili, předpokládám, že v teologických otázkách nejste příliš silní v kramflecích, ale nevadí; myslím, že úvodní kapitola knihy Prof. Tomáše Halíka Oslovit Zachea by měla rychle zjednat nápravu.
Ale abych to zas nezamluvil, letos jsem se v polovině srpna vypravil s Martinem Lantou, jeho družkou a dvě dalšími kumpány do Jaroměře na festival Brutal Assault, abychom tam ve velkém holdovali tomu nejextrémnějšímu heavy metalu. S tím pochopitelně souvisely davy lidí v černých hadrech, ověšený různě velkými satanskými fetiši, převrácenými krucifixy a pentagramy. A když si k tomu ještě připočtu neustálé Martinovo truchlení nad Nergalem, vůdčí osobností polských arcikacířů Behemoth, řekl jsem, že s tímhle vážně nechci nic mít. Můj vřelý vztah s heavy metalem sice přetrval i tuhle zkušenost, a ja věřím, že ještě pár dalších přetrvá, ale s koketériemi se satanismem je nadobro amen. Opravdu nechci vzývat něco tak blbýho a povrchního.
PS: Ale aby nedošlo k omylu, prosím, nemyslete si, že stavím rovnítko mezi pojmy satanismus a heavy metal. Samozřejmě je fakt, že satanskou symboliku a tématiky metalu už nikdo nikdy neodpáře, ale stejně mi přijde jako pitomost směšovat metalisty s praktikujícími satanisty. Už kvůli tomu, že ti prvně jmenovaní, pokud je to vůbec zajímalo, vesměs viděli černou mši tak akorát na videu.