Drom - I (2012)

Drom, zdroj Archív kapely

S kapelou Drom jsem měl příležitost se poprvé osobně setkat v Hospůdce u Bůnů. Tehdy na mě udělali poměrně příznivý dojem, a proto jsem neviděl žádného důvodu, proč nezhodnotit také jejich debutové minialbum nazvané lakonicky I, které si lze zdarma stáhnout na této adrese. Výraz minialbum ale v případě I není právě na místě, protože ačkoliv obsahuje pouze čtyři skladby, jejich výsledná stopáž v konečném součtu dosahuje délky více než třiceti minut.

Smím-li soudit na základě toliko jediného vystoupení, opovažuji se tvrdit, že studiová nahrávka se v případě kapely Drom od jejího koncertního provedení liší jen v drobných detailech. Kapela jako celek velmi dobře spolupracuje, podává vzácně vyrovnané výkony a je i stejně přesvědčivá. Zvláště oceňuji i to, že každému nástroji byl dopřán dostatek prostoru.

Zvuk minialba je čistý, současný, vyvážený a velmi uměřený. Zvuk mi však v některých okamžicích paradoxně přijde uměřený až přes míru, a proto váhám, nakolik jsou zvířecký řev zpěváka a kytaristy „Charlieho“ a mohutné kytarové stěny bezprostředním uměleckým projevem a nakolik součástí skvěle zrežírovaného představení. V tomto směru by podle mě výrazu kapely prospělo se trochu oprostit od hudebnického puntičkářství a nedržet zvukovou špínu tolik na uzdě.

Ani ke kompozicím nemám závažnějších výhrad. Nic nepřebývá, skladby vzdor hrozivě vyhlížející délce ubíhají plynule a jsou účelně a smysluplně vystavěné. Bohužel i tady narážím na podobnou překážku jako v minulém odstavci. Je to, co poslouchám, suverénní kapela, nebo „jen“ po formální stránce vybroušená diplomová práce na téma „post metal?“

Texty se v souladu s žánrovými zvyklostmi omezují na intimní krátké mantry, které mají v rámci skladeb spíše podružné postavení. Přesto je nepokládám za banální výplň. Jsou napsané s rozmyslem a skladby obohacují jak po stránce významové, tak zvukomalebné. Zprvu jsem jim chtěl vytknout, že jsou příliš krátké, ale nakonec jsem po zralé úvaze dospěl k závěru, že taková poznámka je spíš bezpředmětná. Přece jen je vždycky lepší napsat jedno vynikající čtyřverší, než ho zaodít do už ne tak dobrého slovního balastu.

Budu-li minialbum I posuzovat v rámci tuzemského hudebního podsvětí, bez váhání jen mohu zařadit mezi žánrovou špičku. V mezinárodním měřítku však I představuje spíše jen nadprůměrný, byť zručně zahraný a zkomponovaný komentář méně než pět let starých trendů. Žijeme v globalizovaném světě, a proto podle mě nemá valný význam posuzovat tvorbu kapely Drom, který má zjevný potenciál zaujmout i zahraniční posluchače, v rámci tuzemské scény. Proto tento nadmíru zdařilý debut hodnotím 7 body z 10 a těším se na další počin této kapely. Jsem zcela přesvědčen o tom, že od kapely Drom, podobně jako tomu bylo v případě jejích věhlasnějších kolegů z FDK, se ještě můžeme dočkat velkých věcí.