PAGANFEST 2008

Pagan mě překvapil hned v několika vohledech. Jednak 'sem se na žádným fesťáku nesetkal s tím, aby se začalo včas, jednak 'sem po kupě tolik černých triček s logem korpíků nikdy v životě neviděl.
Pagan proběhl 13. dubna 2008 vod 18:15 ve zlínským Masters of Rock Café. První na řadě byl Hyperion, šmidlimetálisti Ostravy. Mrzí mě, že 'sem jejich set neviděl celej, protože i když to byl kýč Made by Apocalyptica, až to bolelo, furt to bylo fakt nabušený vystoupení a až na ty občas trochu zbytečný bicí to vopravdu stálo zato. Škoda jen, že se na ně přišlo kouknout tak málo lidí. Větši kotel by jim určitě pomoh'.
To Eluveitie, keltskej nářez ze Švajcu, to měl v tomhle tom vohledu lepší. Venku totiž skoro nikdo z těch pěti stovek metliček nezůstal, p'áč už vidět v akci ty dva zarostlý a potetovaný borce, co v tý kapele prasili dudy a baskytaru, byl zážitek na celej život. Stejný to bylo i s jejich frontmanem: vypadal trochu jako strejda Tom z Krucipüsku. Škoda jen toho nazvučení: nejdřív bylo slyšet bicí, a až potom (když 'ste měli fakt dobrej sluch!) i všecko vostatní.
Týr z Faerských ostrovů šel úplně mimo mě. Víc jsem byl zvědavej na Moonsorrow, finskej pagan/doom metal. Chlapci dostáli svý pověsti kapely s ku*evsky dlouhými skladbami a za těch pětačtyřicet minut, k'erý jim byly vyhrazený, stihli dohromady asi jenom pět kousků, který se táhli jak smůla, ale jinak to šlo - když jste dokázali vypnout a hlavně nemyslet.
To pivní heavík v podání finskejch vochlastů z Korpiklaani voproti tomu slavil větší úspěchy a rozpoutal v plným sále hotový peklo, za který by se ani Sex Pistols stydět nemuseli. Byl to doslova malej energetickej zázrak. Lidi pařili jak o život a když pak vycházeli ven se po dlouhý době nadechnout čerstvýho vzduchu, všichni se do jednoho nablble usmívali. To 'sem potom i já, a to korpíky nemám rád, uznat, že fakt uměj'.
Vrcholem večer se pochopitelně stalo Ensiferum v čele s jakousi temperamentní plavovlasou bestií. Tahleta mašina na kravál byla rychlá, smrtící a bez milosti všechny v klubu zválcovala. Proto jsem radši šel ven, abych to vůbec přežil. Tam jsem teprve ke svý velký škodě zjistil, že nejlepší poslech byl právě vodtamtaď. Uvnitř 'sem se totiž cítil, jako bych uvíznul v bouři v kapce vody.
Co říct nakonec? Byla to povedená akcička. Kotel byl solidní a lidi se vopravdu bavili. Jenom ten zvuk, to byla tragédie, ale snad to o Heidenfestu, k'erej se tam bude konat 4. listopadu, bude lepší. Už se na něj těším, protože sem přijedou mý dvě největší srdcovky: Catamenia nebo Finntroll. Těště se na další zprávy!