O Impovi se tu zmiňuju celkem často. Bohužel 'sem však v jeho případě zapomněl říct, že je to právě on, kdo mě doporučoval různé kapely, hlavně paganové (Finntroll, Manegarm) a občas i nějakou blackovou (Catamenia, Thyrfing) nebo speed/powerovou (Blind Guardian, DragonForce, Norther, Sabaton). Sice připouštím, že většina z toho, co mi kdy dodal, mě baví a ani bavit nepřestala, nicméně i přesto se občas nemůžu ubránit pocitu, že mě ta muzika oslovuje jen zčásti a že až na bodomské haranty neznám žádnou, která by mě beze zbytku naplňovala.
Právě tehdy jsem zjistil, že do posledního DVD Impem naládovanýho až po okraj metalem a folkem, se vetřela diskografie kapely Mastodon. Pustil jsem si jedno jejich album a řek' jsem si, že něco tak příšernýho s tak rozhozeným mnohomluvným rytmem, bleskurychlým thrashováním a řevem raněný zvěře prostě nevydejchám, ale zvědavost mi nedala a pustil jsem si je ještě jednou a dočkal jsem se úplně toho samého jako v případě Catamenie: Ta muzika se mi i přes počáteční odpor začala moc a moc líbit!
To však není konec příběhu. Pár měsíců na to 'sem si pustil Madhouse a objevil tak kapely Meshuggah, Between The Buried and Me a The Dillinger Escape Plan, které asi ne náhodou mají zrovna dneska koncert v jednom z pražských klubů. Vypadá to trochu jako řízení osudu, co říkáte?
Pak už to šlo ráz na ráz a moje pouť metalovým světem se po krátké návštěve v progresívních americkým vodách stočila opět východním směrem zpátky do Skandinávie. Tam už na znovuobjevení čekaly úžasný norský psychárny typu Arcturus, Atrox, Extol, Frantic Bleep nebo Ulver, ale o nich snad až přístě.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)

Žádné komentáře:
Okomentovat